8. září 2010

Jak to doma koulíme s učením!

Štěpánek je hlavička tvrdá a svéhlavá a cokoliv s po něm chce aby udělal, musí být s velkou muzikou a pořádná švanda. Přiznávám, moc se neučíme, jen hrajeme. Snad to bude časem lepší, pořád tajně doufám.
Po přiložení, musím do obrázků pořádně fouknout, aby lítaly po stole. Pak je zase chuť skládat znova.

Foukám a fučíííím.

A tady pro změnu halasně bzučím.
Čísla a spojovačky máme rádi.
A nejradši jsme stejně venku na hřišti. :-)

1 komentář:

  1. Tak je to správné, učit se hrou:-) A že mu to jde, šikulovi!

    OdpovědětVymazat